Whistleblowing
Pojem whistleblowing označuje oznamování protiprávního jednání, ke kterému dochází v souvislosti s prací oznamovatelů (tzv. whistleblowerů). Ochrana těchto osob je základním prostředkem boje proti korupci a dalšímu nežádoucímu jednání, které je v rozporu s veřejným zájmem. Díky funkčnímu systému ochrany oznamovatelů lze dosáhnout značných úspor v soukromých i veřejných prostředcích, předcházet ekologickým škodám, či dokonce ztrátám na životech, ohrožení veřejného zdraví a podobně.
Po letech neúspěšných pokusů o prosazení komplexní právní regulace whistleblowingu vstoupily dne 1. 8. 2023 v účinnost zákon č. 171/2023 Sb., o ochraně oznamovatelů, a doprovodný změnový zákon č. 172/2023 Sb. transponující do českého právního řádu Směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 ze dne 23. 10. 2019 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie.
Níže jsou uvedeny klíčové body zákonů.
- Oznámení musí být podáno fyzickou osobou a musí obsahovat informace o možném protiprávním jednání, k němuž došlo nebo má dojít u osoby, pro niž oznamovatel, byť zprostředkovaně, vykonával nebo vykonává práci nebo jinou obdobnou činnost, nebo u osoby, se kterou oznamovatel byl nebo je v kontaktu v souvislosti s výkonem práce nebo jiné obdobné činnosti, a které
- má znaky trestného činu nebo přestupku, za který zákon stanoví sazbu pokuty, jejíž horní hranice je alespoň 100000 Kč,
- porušuje zákon o ochraně oznamovatelů,
- nebo porušuje právní předpis či předpis Evropské unie upravující oblastivymezené zákonem.
- Prací nebo jinou obdobnou činnostíse dle zákona (v souladu s výše uvedenou směrnicí) rozumí celá řada činností tak, aby byly chráněny všechny kategorie pracovníků v tom nejširším slova smyslu. Chráněni jsou pracovníci v soukromém i veřejném sektoru, osoby samostatně výdělečně činné, dobrovolníci, stážisté a další.
- Oznamovatel se v oznámení musí tzv. ztotožnit, tedy uvést své jméno, příjmení a datum narození, nebo jiné údaje, z nichž je možné dovodit jeho totožnost.
- Za oznámení podle zákona se nepovažuje část oznámení, která obsahuje
- informace, jejichž oznámení by mohlo bezprostředně ohrozit podstatný bezpečnostní zájem České republiky,
- informace o činnosti zpravodajských služeb České republiky, nebo
- informace, jejichž oznámení by představovalo porušení povinnosti mlčenlivosti duchovních v souvislosti s výkonem zpovědního tajemství.
- V rozsahu těchto informací tedy nebude oznamovateli náležet ochrana podle zákona.
- Klíčovým opatřením je povinnost zákonem vymezených subjektů zavést vnitřní oznamovací systém, prostřednictvím kterého bude možné podávat oznámení se zárukou zachování důvěrnosti.
- Oznamovatel ani jiné osoby vyjmenované zákonem nesmí být vystaveni odvetnému opatření vyvolanému oznámením. Zákon uvádí demonstrativní výčet odvetných opatření, mezi které patří např. snížení mzdy nebo platu, uložení kárného opatření nebo kázeňského trestu a diskriminace.
- Zákon stanovuje pravidla pro evidenci a uchovávání oznámení za současného zachování důvěrnosti.
- Aby byla ochrana oznamovatelů efektivní, zavádí se i nové související správní tresty za porušení pravidel uvedených v zákoně. Jedná se např. o přestupek umožnění odvetného opatřenía přestupek vědomě nepravdivého oznámení.
- Co se týče procesní ochrany oznamovatelů, dochází ve věcech ochrany oznamovatelů souvisejícím změnovým zákonem zejména k zakotvení
- obrácení důkazního břemene(pokud oznamovatel před soudem prokáže, že byl vystaven potenciálně odvetnému opatření, bude na žalovaném, aby prokázal, že se o odvetné opatření nejednalo) a
- výjimky z povinnosti složit jistotu (při podání návrhu na nařízení předběžného opatření).
Právní úpravě i poznatkům z praxe se i nadále bude věnovat Pracovní komise předsedy Rady vlády pro koordinaci boje s korupcí k whistleblowingu.
Více informací, odpovědi na nejčastější otázky, formulář pro podání oznámení a mnoho dalšího lze nalézt na webové stránce Ministerstva spravedlnosti https://oznamovatel.justice.cz/.