Whistleblowing

Pojem whistleblowing označuje oznamování protiprávního jednání, ke kterému dochází v souvislosti s prací oznamovatelů (tzv. whistleblowerů). Ochrana těchto osob je základním prostředkem boje proti korupci a dalšímu nežádoucímu jednání, které je v rozporu s veřejným zájmem. Díky funkčnímu systému ochrany oznamovatelů lze dosáhnout značných úspor v soukromých i veřejných prostředcích, předcházet ekologickým škodám, či dokonce ztrátám na životech, ohrožení veřejného zdraví a podobně.

V České republice se opakovaně objevují snahy k prosazení komplexního legislativního rámce ochrany oznamovatelů, které však zatím nebyly úspěšné. K předložení účinných právních nástrojů k ochraně oznamovatelů se zavázala vláda v Programovém prohlášení vlády, stejně jako ve Vládní koncepci boje s korupcí na léta 2018 až 2022. Tomuto tématu a přípravě relevantního legislativního návrhu se intenzivně věnovala rovněž Pracovní komise předsedy Rady vlády pro koordinaci boje s korupcí k whistleblowingu.

Potřebu zavedení efektivní právní úpravy akcentují rovněž neziskové i mezinárodní organizace, zejména pak Rada Evropy a Evropská komise, která předložila Směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 ze dne 23. 10. 2019 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie. Ta zavazuje členské státy Evropské unie k transpozici příslušných pravidel do národních právních řádů. Transpoziční lhůta uplyne 17. 12. 2021.

Vláda proto dne 9. 2. 2021 předložila Poslanecké sněmovně návrh zákona o ochraně oznamovatelů a návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o ochraně oznamovatelů. Níže jsou uvedeny jejich klíčové body.

  • Oznámení musí být podáno fyzickou osobou a musí obsahovat informace o možném protiprávním jednání,
    • které má znaky trestného činu nebo přestupku,
    • nebo porušuje právní předpis či předpis Evropské unie upravující oblasti vymezené zákonem,
    • o jehož spáchání se oznamovatel dozvěděl v souvislosti s prací nebo jinou obdobnou činností.
  • Prací nebo jinou obdobnou činností se dle zákona (v souladu s výše uvedenou směrnicí) rozumí celá řada činností tak, aby byly chráněny všechny kategorie pracovníků v tom nejširším slova smyslu. Chráněni jsou pracovníci v soukromém i veřejném sektoru, osoby samostatně výdělečně činné, dobrovolníci, stážisté a další.
  • Za oznámení podle návrhu zákona se nepovažuje část oznámení, která obsahuje
    • informace, jejichž oznámení by mohlo bezprostředně ohrozit podstatný bezpečnostní zájem České republiky,
    • informace o činnosti zpravodajských služeb České republiky, nebo
    • informace, jejichž oznámení by představovalo porušení povinnosti mlčenlivosti duchovních v souvislosti s výkonem zpovědního tajemství.

V rozsahu těchto informací tedy nebude oznamovateli náležet ochrana podle návrhu zákona.

  • Klíčovým opatřením je povinnost zákonem vymezených subjektů zavést vnitřní oznamovací systém, skrze který bude možné podávat oznámení se zárukou zachování důvěrnosti.
  • Oznamovatel ani jiné osoby vyjmenované zákonem nesmí být vystaveni odvetnému opatření vyvolanému oznámením. Návrh zákona uvádí demonstrativní výčet odvetných opatření, mezi které patří např. snížení mzdy nebo platu, uložení kárného opatření nebo kázeňského trestu a diskriminace.
  • Návrh zákona stanovuje pravidla pro evidenci a uchovávání oznámení za současného zachování důvěrnosti.
  • Aby byla ochrana oznamovatelů efektivní, zavádí se i nové související správní tresty za porušení pravidel uvedených v návrhu zákona. Jedná se např. o přestupek nezabránění odvetnému opatření a přestupek vědomě nepravdivého oznámení.
  • Co se týče procesní ochrany oznamovatelů, dochází ve věcech ochrany oznamovatelů návrhem souvisejícího změnového zákona zejména k zakotvení
    • obrácení důkazního břemene (pokud oznamovatel před soudem prokáže, že byl vystaven potenciálně odvetnému opatření, bude na žalovaném, aby prokázal, že se o odvetné opatření nejednalo) a
    • předběžného opatření (podal-li navrhovatel oznámení podle zákona upravujícího ochranu oznamovatelů a uvede-li v návrhu skutečnosti, ze kterých lze dovodit, že ten, komu má být předběžným opatřením uložena povinnost, mu způsobil nebo může způsobit újmu jako odvetné opatření, má se za to, že je třeba, aby byly zatímně upraveny poměry účastníků).

Název Velikost Ke stažení
Doporučení Výboru ministrů členským státům ve věci ochrany whistleblowerů 671,22 KB
Vládní návrh zákona o ochraně oznamovatelů 2,34 MB
Vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o ochraně oznamovatelů 893,37 KB
SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 20191937 ze dne 23. října 2019, o ochraně osob které oznamují porušení práva Unie 1,67 MB
DIRECTIVE (EU) 20191937 OF THE EUROPEAN PARLIAMENT AND OF THE COUNCIL of 23 October 2019 on the protection of persons who report breaches of Union law 1,39 MB