BOJ PROTI KORUPCI

Regulace lobbování by měla být účinným nástrojem, jak výše zmíněná rizika omezit, a to na základě opatření, která umožní odkrytí vazeb mezi lobbisty a veřejnými činiteli veřejné kontrole, a přispějí tak k posílení transparentnosti legislativního a rozhodovacího procesu.

Regulace lobbování je Ministerstvem spravedlnosti předkládána za účelem splnění závazku České republiky v Národním plánu obnovy a v souladu s Plánem legislativních prací vlády na zbývající část roku 2022. Nutnost zavedení pravidel pro lobbování v České republice je artikulována rovněž ze strany neziskových organizací zabývajících se bojem s korupcí. Tématu v poslední době věnuje pozornost i Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) a Rada Evropy. Problematikou legislativního řešení lobbování se na národní úrovni intenzivně zabývá Pracovní komise předsedy Rady vlády pro koordinaci boje s korupcí k lobbingu.

Dne 9. května 2023 byl vládě předložen návrh zákona o lobbování a doprovodný změnový zákon (návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o lobbování), jejichž klíčové parametry jsou shrnuty níže:

• Lobbování je definováno jako soustavná činnost spočívající v komunikaci, uskutečňovaná za účelem ovlivnění jednání lobbovaného při:
  • přípravě, projednávání nebo schvalování
    • právního předpisu, který schvaluje Parlament nebo vydává vláda, ústřední správní úřad nebo správní úřad s celostátní působností, Česká národní banka,
    • věcného záměru zákona,
    • opatření obecné povahy, které vydává ústřední správní úřad, správní úřad s celostátní působností nebo Česká národní banka,
    • koncepčního dokumentu (tj. dokumentu obsahujícího koncepci rozvoje odvětví svěřeného ústřednímu správnímu úřadu, který schvaluje vláda nebo vedoucí ústředního správního úřadu);
  • vyslovování souhlasu s ratifikací mezinárodní smlouvy nebo s odstoupením od mezinárodní smlouvy Parlamentem České republiky.
• Za lobbování se podle návrhu zákona nepovažuje plnění úkolů vyplývajících z pracovněprávního, služebního nebo obdobného vztahu fyzické osoby k České republice nebo souvisejících s výkonem funkce takové osoby v orgánu České republiky; komunikace související s výkonem majetkového práva státu v právnické osobě, kterou stát převážně financuje, může v ní uplatňovat rozhodující vliv nebo jmenuje nebo volí více než polovinu členů v jejím statutárním nebo kontrolním orgánu; komunikace na jednání komor Parlamentu České republiky a jejich orgánů; komunikace mezi členy téže politické strany nebo politického hnutí; komunikace prostřednictvím hromadných sdělovacích prostředků; výkon petičního práva; uplatnění připomínky k návrhu předpisu nebo koncepčního dokumentu a komunikace týkající se vypořádání takové připomínky podle pravidel pro přípravu předpisů nebo koncepčních dokumentů; komunikace na jednání poradního orgánu vlády nebo ústředního správního úřadu, jsou-li zápis nebo závěry z tohoto jednání v písemné podobě a jména účastníků zpřístupněny veřejnosti prostřednictvím registru lobbistů a lobbovaných; komunikace při veřejné konzultaci, jsou-li zápis nebo závěry z této konzultace v písemné podobě zpřístupněny veřejnosti a komunikace s orgánem nebo představitelem cizího státu nebo mezinárodní organizace.
• Za lobbistu se podle návrhu zákona považuje fyzická i právnická osoba, která bude lobbovat v zájmu třetí osoby, neurčitého okruhu osob, nebo ve vlastním zájmu, za který se v případě právnických osob považuje i zájem jejich společníků nebo členů. Za lobbistu se podle návrhu zákona nepovažuje: územní samosprávný celek, organizace sdružující územní samosprávné celky, profesní komora zřízená zákonem, organizace sdružující zaměstnavatele nebo zaměstnance, a registrovaná církev nebo náboženská společnost.
• Do výčtu lobbovaných jsou zahrnuti: poslanec Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky; senátor Senátu Parlamentu České republiky; člen vlády a vedoucí ústředního správního úřadu, v jehož čele není člen vlády; náměstek člena vlády; zástupce vedoucího ústředního správního úřadu, v jehož čele není člen vlády; vládní zmocněnec;  vedoucí Kanceláře Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a jeho zástupce, vedoucí Kanceláře Senátu Parlamentu České republiky a jeho zástupce a vedoucí Kanceláře prezidenta republiky a jeho zástupce; člen bankovní rady České národní banky; člen Národní rozpočtové rady; člen Rady Českého telekomunikačního úřadu; člen Rady Energetického regulačního úřadu; člen Rady pro rozhlasové a televizní vysílání; člen Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí; vedoucí zaměstnanec 2. až 4. stupně řízení podle zvláštního právního předpisu v ministerstvu nebo ústředním správním úřadu, v jehož čele není člen vlády, a představený podle zákona o státní službě, nejde-li o vedoucího oddělení, v ministerstvu nebo ústředním správním úřadu, v jehož čele není člen vlády; to neplatí, jde-li o zaměstnance Vojenského zpravodajství;  poradce prezidenta republiky; poradce člena vlády, náměstka člena vlády nebo vedoucího ústředního správního úřadu, v jehož čele není člen vlády; vedoucí kabinetu člena vlády nebo osoba, která bezprostředně plní administrativní nebo odborné úkoly pro náměstka člena vlády nebo vedoucího ústředního správního úřadu, v jehož čele není člen vlády.
• Klíčovým opatřením je zřízení veřejně přístupného registru lobbistů a lobbovaných jako informačního systému veřejné správy. Lobbisté, kteří budou chtít provozovat lobbování legálně, se budou muset registrovat. Registraci provede Ministerstvo spravedlnosti, kterému lobbisté svůj záměr lobbovat předem ohlásí. Povinnost zapsat lobbované do registru budou mít ty orgány veřejné moci nebo organizační složky státu, u kterých lobbovaní působí (obdobně jako je tomu u veřejných funkcionářů podle zákona o střetu zájmů).
• Do registru lobbistů a lobbovaných budou mít lobbisté povinnost před zahájením lobbování uvést vymezení oblastí lobbování a v zájmu koho lobbují. Dále budou lobbisté do registru vkládat prohlášení lobbisty o lobbování za uplynulých 6 měsíců. Tyto zprávy budou veřejně přístupné, což umožní kontrolu veřejnosti nad jejich obsahem.
• Ke zvýšení transparentnosti legislativního procesu by mělo přispět také zavedení lobbistické stopy, která bude vedena jako součást důvodové zprávy právního předpisu, pokud při jeho tvorbě nebo projednávání dojde k lobbování. Lobbistická stopa bude obsahovat jmenný seznam všech lobbistů, na základě jejichž návrhu nebo požadavku doznal návrh právního předpisu změn, jmenný seznam lobbovaných, u nichž lobbista lobboval, datum, kdy k lobbování došlo, a přesné vymezení, které věci v návrhu právního předpisu doznaly podle návrhu nebo požadavku lobbisty změn. Zaznamenání lobbistické stopy napomůže identifikaci konkrétních lobbistů a lobbovaných, kteří se podíleli na tvorbě právní úpravy.
• Dohled nad plněním povinností podle navrhovaného zákona a projednávání přestupků lobbistů a lobbovaných bude svěřen Ministerstvu spravedlnosti.
• Za spáchání přestupku může být uložena pokuta do výše 50 000 Kč, resp. 100 000 Kč; v případě lobbistů bude možné za nejzávažnější druhy přestupků uložit správní trest zákazu činnosti nebo zveřejnění rozhodnutí o přestupku.