Index CPI a BPI
Transparency International od roku 1995 vydává Index vnímání korupce (Corruption Perception Index; CPI) a od roku 1999 Index plátců úplatků (Bribe Payers Index; BPI). Index CPI se zaměřuje na korupci ve veřejném sektoru a seřazuje země podle stupně vnímání existence korupce mezi úředníky veřejné správy a politiky. Index BPI seřazuje exportující země světa podle jejich sklonu k uplácení, jde tedy o index mapující tzv. „nabídkovou“ stranu korupce.
Oba indexy jsou založeny pouze na vnímání určité situace. Je nemožné založit srovnávání úrovně korupce v různých zemích na primárních empirických datech, například na srovnávání počtu zatčených či počtu soudních případů. Takovéto údaje obecně neodrážejí opravdovou úroveň korupce v příslušné zemi, ale spíše schopnost žalobců, soudů či médií korupci odhalovat. Jediná metoda sběru dat vhodných pro srovnání je stavět na zkušenostech a vnímání situace těmi, kdo jsou nejvíce vystaveni korupci v realitě, tedy podnikatelů, analytiků, obchodních komor atd.
Od roku 2012 se při měření CPI využívá oproti předchozím letům rozdílná metodologie. Nová metodologie na jednu stranu umožňuje objektivnější porovnatelnost výsledků v následujících letech, nicméně zároveň znemožňuje porovnávat výsledky zemí před rokem 2012 a po něm. U indexů za jednotlivé roky najdete informace o aktuálně použité metodologii a další vysvětlující informace. Více podrobností o indexech CPI a BPI a jejich metodologii najdete (v angličtině) na stránkách Transparency International.
Index vnímání korupce CPI hodnotí podle míry vnímání korupce kolem 180 zemí, a to na základě 13 zdrojů údajů od 12 nezávislých institucí, které mapují vnímanou korupci za poslední dva roky. Na stupnici 0–100, kde 100 označuje zemi téměř bez korupce a 0 znamená vysokou míru korupce.
Česká republika v roce 2023 získala 57 bodů a umístila se na celkovém 41. místě.