BOJ PROTI KORUPCI

Regulace lobbování by měla být účinným nástrojem, jak výše zmíněná rizika omezit, a to na základě opatření, která umožní odkrytí vazeb mezi lobbisty a veřejnými činiteli veřejné kontrole, a přispějí tak k posílení transparentnosti legislativního a rozhodovacího procesu.

Regulace lobbování je Ministerstvem spravedlnosti předkládána za účelem splnění závazku České republiky v Národním plánu obnovy a ve Vládní koncepci boje proti korupci na léta 2023 až 2026. Nutnost zavedení pravidel pro lobbování v České republice je artikulována rovněž ze strany neziskových organizací zabývajících se bojem s korupcí. Tématu věnuje pozornost i Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) a Rada Evropy. Problematikou legislativního řešení lobbování se na národní úrovni zabývá Pracovní komise předsedy Rady vlády pro koordinaci boje s korupcí k lobbingu.

Dne 9. května 2023 byl vládě předložen návrh zákona o lobbování a doprovodný změnový zákon (návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o lobbování). Vláda oba návrhy zákonů předložila Poslanecké sněmovně dne 22. března 2024. Poslanecká sněmovna je postoupila dne 29. dubna 2025 Senátu a dne 3. června 2025 oba návrhy zákonů podepsal prezident. Zákony byly dne 12. června 2025 vyhlášeny ve Sbírce zákonů jako zákon č. 168/2025 Sb., o regulaci lobbování, a zákon č. 169/2025 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o regulaci lobbování, s účinností od 1. července 2025.

Klíčové parametry jsou shrnuty níže:

• • Lobbování je definováno jako činnost za účelem přímého ovlivnění jednání lobbovaného při:
    • přípravě, projednávání nebo schvalování
      • právního předpisu, který schvaluje Parlament nebo vydává vláda, ústřední správní úřad, správní úřad s celostátní působností nebo Česká národní banka,
      • věcného záměru zákona,
      • opatření obecné povahy, které vydává ústřední správní úřad, správní úřad s celostátní působností nebo Česká národní banka,
      • koncepčního dokumentu(tj. dokumentu obsahujícího koncepci rozvoje odvětví svěřeného ústřednímu správnímu úřadu, který schvaluje vláda nebo ústřední správní úřad);
    • sjednávání, vnitrostátním projednávání, vyslovování souhlasu k ratifikaci mezinárodní smlouvy nebo k odstoupení od mezinárodní smlouvy Parlamentem nebo podpisu mezinárodní smlouvy.

• • Za lobbování se podle návrhu zákona nepovažuje:
    • plnění úkolů vyplývajících z pracovněprávního, služebního nebo obdobného vztahu fyzické osoby k České republice nebo souvisejících s výkonem činnosti takové osoby v orgánu České republiky;
    • plnění úkolů vyplývajících z pracovněprávního nebo obdobného vztahu fyzické osoby k právnické osobě, kterou stát převážně financuje, může v ní uplatňovat rozhodující vliv nebo jmenuje nebo volí více než polovinu členů v jejím statutárním nebo kontrolním orgánu, nebo při výkonu činnosti fyzické osoby v orgánu takové právnické osoby, směřuje-li vůči lobbovanému podle § 4 odst. 1 písm. d), e), p), q), s) nebo t) působícímu v ministerstvu;
    • plnění úkolů vyplývajících z pracovněprávního nebo obdobného vztahu fyzické osoby k územnímu samosprávnému celku nebo při výkonu činnosti fyzické osoby v orgánu územního samosprávného celku;
    • jednání komor Parlamentu a jejich orgánů;
    • jednání orgánu politické strany nebo politického hnutí;
    • komunikaci prostřednictvím hromadných sdělovacích prostředků;
    • výkonu petičního práva nebo individuální občanské iniciativy;
    • uplatňování připomínky k návrhu právního předpisu nebo koncepčního dokumentu a vypořádání takové připomínky podle pravidel pro přípravu právních předpisů nebo koncepčních dokumentů;
    • jednání poradního orgánu vlády nebo ústředního správního úřadu;
    • jednání pracovního orgánu poradního orgánu vlády nebo ústředního správního úřadu, jsou-li seznam členů a zápisy z jednání pracovního orgánu nebo jím přijatá usnesení uveřejňovány způsobem umožňujícím dálkový přístup;
    • veřejné konzultaci;
    • konzultaci předcházející předložení návrhu právního předpisu do meziresortního připomínkového řízení, která byla iniciována lobbovaným, a
    • jednání s orgánem nebo představitelem cizího státu nebo mezinárodní organizace.

• • Za lobbistu se podle zákona považuje osoba, která lobbuje soustavně a je zapsána v registru lobbování.

• • Do výčtu lobbovaných jsou zahrnuti:
    • prezident republiky;
    • poslanec Poslanecké sněmovny;
    • senátor Senátu;
    • člen vlády a vedoucí ústředního správního úřadu, v jehož čele není člen vlády;
    • náměstek člena vlády;
    • zástupce vedoucího ústředního správního úřadu, v jehož čele není člen vlády;
    • vládní zmocněnec a člen Legislativní rady vlády;
    • vedoucí Kanceláře Poslanecké sněmovny a jeho zástupce, vedoucí Kanceláře Senátu a jeho zástupce a vedoucí Kanceláře prezidenta republiky a jeho zástupce;
    • člen bankovní rady České národní banky;
    • prezident, viceprezident a člen Nejvyššího kontrolního úřadu;
    • člen Národní rozpočtové rady;
    • člen Rady Českého telekomunikačního úřadu;
    • člen Rady Energetického regulačního úřadu;
    • člen Rady pro rozhlasové a televizní vysílání;
    • člen Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí;
    • vedoucí zaměstnanec 2. až 4. stupně řízení podle zákoníku práce v ústředním správním úřadu nebo správním úřadu s celostátní působností a představený podle zákona o státní službě, s výjimkou vedoucího oddělení, v ústředním správním úřadu nebo ve správním úřadu s celostátní působností;
    • příslušník bezpečnostního sboru podle zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů nebo voják z povolání podle zákona o vojácích z povolání, jsou-li povoláni k plnění úkolů v ústředním správním úřadu nebo správním úřadu s celostátní působností a jsou-li v tomto správním úřadu v postavení vedoucího zaměstnance ve 2. až 4. stupni řízení podle zákoníku práce;
    • osoba, která poskytuje poradenské nebo konzultační služby nebo zpracovává odborné studie nebo posudky pro prezidenta republiky;
    • osoba, která poskytuje poradenské nebo konzultační služby anebo zpracovává odborné studie nebo posudky pro člena vlády, náměstka člena vlády, vedoucího ústředního správního úřadu, v jehož čele není člen vlády, zástupce vedoucího ústředního správního úřadu, v jehož čele není člen vlády, nebo kolektivního orgánu, který stojí v čele ústředního správního úřadu, nebo člena takového kolektivního orgánu;
    • vedoucí kabinetu člena vlády nebo fyzická osoba v přímé podřízenosti člena vlády nebo náměstka člena vlády, vedoucího ústředního správního úřadu nebo zástupce vedoucího ústředního správního úřadu, pro něž tato osoba plní odborné úkoly.

• • Klíčovým opatřením je zřízení veřejně přístupného registru lobbování jako informačního systému veřejné správy. Lobbisté, kteří budou chtít provozovat lobbování legálně, se budou muset registrovat. Registraci provede Ministerstvo spravedlnosti, kterému lobbisté svůj záměr lobbovat předem ohlásí. Povinnost zapsat lobbované do registru budou mít ty orgány veřejné moci nebo organizační složky státu, u kterých lobbovaní působí (obdobně jako je tomu u veřejných funkcionářů podle zákona o střetu zájmů).

• • Do registru lobbování mají lobbisté povinnost před zahájením lobbování uvést v zájmu koho lobbují. Dále musí lobbisté do registru vkládat prohlášení lobbisty o lobbování za uplynulých 6 měsíců. Údaje v prohlášení zahrnují jméno lobbovaného, jeho funkci a působiště, způsob lobbování a datum, identifikaci osoby, v jejímž zájmu lobbista lobboval, a cíl, kterého se snažil dosáhnout. Tato prohlášení jsou veřejně přístupná, což umožňuje kontrolu veřejnosti nad jejich obsahem.

• • Veřejně přístupné jsou také údaje o všech lobbistech, na základě jejichž lobbování byl návrh právního předpisu předložen nebo doznal změn. Dále také informace o tom, kdo byl lobbovaným, datum, kdy k lobbování došlo, a přesné vymezení, které věci v návrhu právního předpisu doznaly podle návrhu nebo požadavku lobbisty změn a v zájmu jakých osob lobbista svou činnost vykonával. Tyto informace jsou uvedeny v důvodové zprávě právního předpisu, v zápisu z jednání výboru nebo jako součást odůvodnění návrhu zákona, pokud byl ve výboru Poslanecké sněmovny nebo Senátu překládán pozměňovací návrh.

• • Dohled nad plněním povinností podle zákona a projednávání přestupků lobbistů a lobbovaných zajišťuje Ministerstvo spravedlnosti.
  • Za spáchání přestupku může být dle jeho závažnosti uložena pokuta až do výše 50 000 Kč, resp. 1 000 000 Kč nebo až do výše 3 % hodnoty aktiv právnické osoby; v případě lobbistů bude možné za nejzávažnější druhy přestupků uložit správní trest zákazu činnosti nebo zveřejnění rozhodnutí o přestupku.