BOJ PROTI KORUPCI

Úvod

Partnerství pro otevřené vládnutí (Open Government Partnership – OGP) je dobrovolná mezinárodní iniciativa založená na popud administrativy USA, jejímž cílem je zajistit u jednotlivých vlád členských zemí konkrétní závazky, které podporují:

• zvýšení dostupnosti informací o vládních aktivitách,
• zvýšení občanské angažovanosti (rozhodovací procesy, vytváření a implementace reforem, formulování politiky apod.),
• implementaci nejvyšších standardů profesionální integrity v rámci správy (transparentnost, boj proti korupci, ochrana oznamovatelů),
• zvýšení přístupu k novým technologiím pro větší otevřenost a odpovědnost.

Vizí iniciativy OGP je, aby se čím dál, tím více vlád stalo udržitelně transparentnějšími, více zodpovědnějšími a reagujícími na slova občanů, s konečným cílem zlepšit kvalitu řízení a také kvalitu služeb, které občané dostávají.

Americká administrativa si uvědomila, že v současném světě instantní komunikace má nedostatečná důvěra občanů ve vládu schopnost otřást základy společnosti. Iniciativa OGP tak reaguje na moderní přístup k vládnutí, který je pod diktátem občanské angažovanosti – občané si přejí mnohem otevřenější, efektivnější a odpovědnější instituce, které budou naslouchat jejich potřebám.

Dne 12. července 2011 proběhla mezinárodní konference ve Washingtonu pořádaná americkým Ministerstvem zahraničních věcí, jejímž cílem bylo iniciativu OGP představit také ostatním zemím a umožnit jim tak informované rozhodnutí o jejich případném zapojení.

Dne 20. září 2011 proběhlo jednání Valného shromáždění OSN v New Yorku, a při této příležitosti došlo k oficiálnímu zahájení činnosti iniciativy OGP, kdy 8 zakládajících vlád (Brazílie, Indonésie, Mexiko, Norsko, Filipíny, Jihoafrická republika, Spojené království, Spojené státy) podepsalo Deklaraci otevřeného vládnutí (Open Government Declaration) a představilo své národní akční plány. V současné době má iniciativa OGP 99 členů, a to jak na národní úrovni (78 zemí), tak pilotně i na regionální úrovni (20 regionálních účastníků).

Řídící výbor OGP

Nejvyšším orgánem iniciativy OGP je Řídící výbor OGP (OGP Steering Committee), který je složen z vlád členských států (na základě voleb v rámci členských států) a představitelů vůdčích organizací občanské společnosti (na základě transparentního veřejného výběrového procesu).

Sekretariátem je Podpůrné oddělení OGP (OGP Support Unit), které komunikuje na pracovní úrovni s jednotlivými členy a poskytuje jim podporu při vytváření a implementaci jejich národních akčních plánů. Každý člen má přidělenou konkrétní kontaktní osobu ze sekretariátu.

Standardy pro participaci a spoluvytváření OGP

Standardy pro participaci a spoluvytváření OGP (OGP Participation & Co-Creation Standards, OGP) jsou určeny k podpoře účasti a společné tvorby ve všech fázích OGP cyklu. Standardy jsou rozděleny do dvou překrývajících se částí, na kterých jsou uvedeny základní požadavky (standard, který se očekává od všech členských zemí) a pokročilé požadavky (standard, o který by členské země měly usilovat). Standardy jsou následně rozděleny do tří částí podle fáze OGP cyklu. Zde jsou uvedena doporučení a případové studie na podporu standardů.

Národní akční plán

Vláda každé členské země vypracovává, ve spolupráci s občanskou společností a dle pravidel vydaných iniciativou OGP Standardy pro participaci a spoluvytváření OGP, dvouletý národní akční plán. Vypracování národního akčního plánu a jeho důsledná implementace je podmínkou členství v iniciativě OGP.

Země zapojené do iniciativy OGP pracují v dvouletém kalendářním cyklu národního akčního plánu bez mezery mezi koncem posledního národního akčního plánu a začátkem nového. To znamená, že nový národní akční plán se připravuje během posledních šesti měsíců implementačního období předchozího národního akčního plánu.

Úspěšný národní akční plán má být:

• ambiciózní – má obsahovat konkrétní, časově vymezené a měřitelné závazky, které odrážejí významné národní vládní priority a ambiciózní reformy vedoucí k otevřenému vládnutí; členské země mohou ve svých národních akčních plánech zahájit nové otevřené vládní aktivity nebo zdokonalovat již probíhající reformy; s každým novým národním akčním plánem by členské země měly ukazovat jasná zlepšení; národní akční plán by měl být jasný, stručný a zaměřený na akci a měl by být napsány v běžném jednoduchém jazyce s minimálním použitím žargonu nebo technických pojmů,
• relevantní – má obsahovat závazky, které jednoznačně prosazují jednu nebo více z hodnot otevřeného vládnutí, kterými jsou transparentnost, odpovědnost, občanská angažovanost a technologie a inovace. Při identifikaci závazků není nutné pracovat pouze v národním měřítku. Členové mohou své závazky stanovit také pro regionální či lokální úroveň (tedy všude, kde v rámci svého úsilí očekávají největší zlepšení).

Zkušenosti ukázaly, že národní akční plány uvádějící 5 – 15 vysoce kvalitních závazků rozložených na více témat jsou vhodnější než národní akční plány s velkým počtem slabších závazků.

Závazky, jejichž implementace bude trvat déle než dva roky, jsou vítány, pokud jsou v příštím národním akčním plánu jasně vyznačeny.

Národní akční plán musí být ve stanovené lhůtě předložen Řídícímu výboru OGP, a to v národním a anglickém jazyce.

Závazky národního akčního plánu

Již v počáteční fázi tvorby národního akčního plánu, kdy se začíná přemýšlet o nových závazcích, by členské země měly zajistit, aby identifikované závazky přispívaly k naplňování hodnot otevřeného vládnutí a k naplňování pravidel SMART.

Hodnoty otevřeného vládnutí

• transparentnost – zveřejnění veškerých informací, kterými vláda disponuje (na rozdíl od pouhého informování o činnostech vlády); proaktivní nebo reaktivní zveřejňování informací; mechanismy na posílení práva na informace; otevřený přístup k vládním informacím;
• odpovědnost – existence pravidel, předpisů a mechanismů, které vyzývají vládní činitele k tomu, aby ospravedlňovali své činy, reagovali na kritiku nebo požadavky z nich vyplývající a přijali odpovědnost za případné neplnění svých závazků;
• občanská angažovanost – snaha mobilizovat občany, aby se zapojili do dialogu o vládních politikách nebo programech, poskytovali vstupy nebo zpětnou vazbu a jejich příspěvky vedly k lepšímu, inovativnějšímu a efektivnějšímu řízení státu;
• technologie a inovace – poskytnout občanům otevřený přístup k technologiím; úloha nových technologií v řízení inovací; důležitost zvyšování schopnosti občanů využívat technologie; technologie a inovace nemohou být samostatnou hodnotou – musí podporovat předchozí tři hodnoty.

Pravidla SMART

Aby bylo možné závazky do akčního plánu zařadit a následně jejich plnění vyhodnocovat, musí splňovat následující kvalitativní kritéria (tzv. SMART kritéria):

• specifické (Specific) – jasně definují řešený problém, potřebné aktivity a očekávané výsledky;
• měřitelné (Measurable) – umožňují na jednotlivých krocích či milnících ověřovat jejich plnění, ověřitelný stav plnění musí být sledovatelný minimálně jednou ročně;
• s jasně vymezenou odpovědností (Answerable) – definují konkrétní osoby a instituce odpovědné za implementaci;
  relevantní (Relevant) – prosazují jednu nebo více z hodnot otevřeného vládnutí;
• časově ohraničené (Time-bound) – definují termín pro splnění jednotlivých kroků, pro ukončení implementace a pro vyhodnocení.

Sebehodnotící zprávy národního akčního plánu

Vláda každé členské země musí vypracovat, ve spolupráci s občanskou společností a dle pravidel vydaných iniciativou OGP Standardy pro participaci a spoluvytváření OGP, ke každému národnímu akčnímu plánu dvě sebehodnotící zprávy. První průběžnou sebehodnotící zprávu po prvním roce implementačního období, zaměřující se na proces vytváření národního akčního plánu, konzultační proces, relevanci a ambicióznost závazků a dosavadní pokrok a druhou závěrečnou sebehodnotící zprávu po druhém roce implementačního období, soustřeďující se především na finální výsledky dokončených reforem, konzultační proces během implementace a získané zkušenosti. Obě sebehodnotící zprávy jsou klíčovým prvkem Nezávislého hodnotícího mechanismu, odpovědnosti OGP a hlavních prostředků sledování pokroku v členských zemích a postoje vlád k procesu OGP. Součástí procesu vytváření sebehodnotících zpráv musí být dvoutýdenní veřejné konzultace. Obě sebehodnotící zprávy musí být ve stanovených lhůtách předloženy Řídícímu výboru OGP, a to v národním a anglickém jazyce.

Nezávislý hodnotící mechanismus (IRM)

Nezávislý hodnotící mechanismus (Independent Reporting Mechanism – IRM) je klíčovým nástrojem iniciativy OGP, pomocí něhož mohou všechny členské země vzájemně sledovat své OGP pokroky.

IRM vypracovává, ve spolupráci s nezávislým vnitrostátním posuzovatelem, ke každému národnímu akčnímu plánu dvě hodnotící zprávy. První průběžnou hodnotící zprávu vydává přibližně v osmnáctém měsíci implementačního období. Tato zpráva obsahuje analýzu národního akčního plánu, hodnotí proces jeho vytváření, pokrok v implementaci závazků a v plnění základních hodnot OGP a zároveň poskytuje doporučení, ve kterých oblastech by mělo dojít ke zlepšení předtím, než členské země vydají nový národní akční plán. Druhá závěrečná hodnotící zpráva se zaměřuje na hodnocení finálních výsledků dosažených v druhém roce implementačního období. Obě hodnotící zprávy podporují odpovědnost vlády a jsou také podnětem k dialogu mezi vládou a občany.

Zapojení veřejnosti do procesu OGP

Zapojení veřejnosti (občanské společnosti, občanů a dalších zúčastněných stran) je základním prvkem otevřeného vládnutí a nezbytným elementem národního OGP cyklu.

Předpoklady pro zapojení veřejnosti

• šířit informace – poskytovat veřejnosti včasné informace o všech aspektech OGP procesu a také o zpětné vazbě, jak byly zapracovány připomínky veřejnosti,
• využít prostory a platformy pro dialog a spoluvytváření,
• společné vlastnictví a rozhodování – vláda a veřejnost by měly společně vlastnit a rozvíjet proces.

Základní hodnoty pro účast veřejnosti

Mezinárodní asociace pro účast veřejnosti (International Association for Public Participation – IAP2) stanovila základní hodnoty pro účast veřejnosti, které jsou založeny na zkušenostech a důkazech z participativních procesů vytvořených během několika desetiletí. Zdůrazňují důležitost záměrného plánování procesu – zajištění jasného účelu, dobrého návrhu, zapojení správných lidí a zajištění správného dopadu:

• Účast veřejnosti je založena na přesvědčení, že osoby, které jsou rozhodnutím dotčeny, mají právo zapojit se do rozhodovacího procesu.
• Účast veřejnosti zahrnuje slib, že příspěvek veřejnosti ovlivní rozhodnutí.
• Účast veřejnosti podporuje udržitelná rozhodnutí tím, že uznává a sděluje potřeby a zájmy všech účastníků, včetně těch, kteří rozhodují.
• Účast veřejnosti hledá a usnadňuje zapojení těch, kteří mohou být potenciálně postiženi rozhodnutím nebo se o rozhodnutí zajímají.
• Účast veřejnosti hledá vstupy od účastníků na navrhování toho, jak se účastnit.
• Účast veřejnosti poskytuje účastníkům informace, které potřebují k smysluplné účasti.
• Účast veřejnosti sděluje účastníkům, jak jejich vstupy ovlivnily rozhodnutí.

Multi-stakeholder fórum

Jedním z klíčových požadavků vycházejících ze Standardů pro participaci a spoluvytváření OGP je, že každá členská země musí vytvořit tzv. multi-stakeholder fórum, které bude koordinovat celý OGP proces a dohlížet na jeho provádění.

Multi-stakeholder fórum může fungovat primárně jako prostor pro přijímání rozhodnutí nebo pro konzultace, nebo kombinaci obou, což je méně časté. Pravidla pro přijímání rozhodnutí – pravidlo konsenzu, většinové pravidlo nebo pravidlo kvalifikované většiny – musí být stanovena předem, stejně jako stanovení toho, co představuje kvórum z hlediska přijetí závazných rozhodnutí.

Multi-stakeholder fórum musí být vytvořeno na pevných základech, ale musí být také dostatečně flexibilní, aby se mohlo přizpůsobovat změnám ve vládě a v občanské společnosti. Z tohoto důvodů členové mohou:

• dokumentovat jednání a další aktivity,
• zvolit si spolupředsedu a zástupce v době své nepřítomnosti,
• vytvořit rotační politiku, která rozvíjí dovednosti mezi všemi účastníky,
• přijmout plán nástupnictví předsedy, spolupředsedy a technického sekretariátu,
• připravit indukční materiály pro nově příchozí,
• napojit se na úředníky vysoké a střední úrovně za účelem snadnějšího toku informací v souvislosti s plánem implementace,
• uzavřít dohody o pokračujícím dialogu v případě vnější politické krize.

Plánování OGP procesu prostřednictvím multi-stakeholder fóra přináší mnoho benefitů, jakými jsou například přístup k novým nápadům, sítím a zdrojům, budování vzájemných vztahů a vytváření vzájemného porozumění a očekávání, a zajištění širokého vlastnictví OGP procesu a národního akčního plánu.
Aktivity multi-stakeholder fóra by měly být pravidelně vyhodnocovány každých šest měsíců. Kromě toho, aby bylo multi-stakeholder fórum v souladu s pravidly OGP, musí být odpovědné veřejnosti za své aktivity a jejich zdroje a získané výsledky.

Dosažení rovnováhy mezi následujícími kritérii:

• dostatečná politická podpora z vyšší úrovně vlády,
• paritní zastoupení z vládního a nevládního sektoru,
• důvěra mezi účastníky za účelem podpory spolupráce a minimalizace konfliktů,
• dobré veřejné postavení mezi zástupci, kteří se podílejí na vytváření spravedlivého a transparentního procesu,
• přiměřená koordinační a technická způsobilost.

Otevřené volby

Občanská společnost přímo volí své zástupce. Volby mohou být organizovány podle území nebo okresu, podle aktivity nebo zájmů (lidská práva, životní prostředí atd.), nebo podle skupin společnosti, které mají na fóru přidělené místo (domorodí lidé, mladí lidé atd.). Je také možné kombinovat tyto sektory.

• výhody – otevřené volby dávají občanské společnosti větší přínos a možnost svobodně vybrat svého zástupce,
• nevýhody – koordinace napříč skupinami vyžaduje silnou komunikaci o volbách pro příslušné jednotlivce a organizace, stejně jako napříč regiony, a vysokou úroveň organizační schopnosti.

Agenda pro udržitelný rozvoj 2030

Řídící výbor OGP přijal, na okraj Valného shromáždění OSN v New Yorku dne 27. září 2015, společnou deklaraci s názvem Společná deklarace Otevřeného vládnutí k implementaci Agendy pro udržitelný rozvoj 2030 (Joint Declaration on Open Government for the Implementation of the 2030 Agenda for Sustainable Development).

V rámci výše zmíněné deklarace se členové iniciativy OGP, kteří se rozhodli deklaraci podpořit, hlásí k naplňování cílů udržitelného rozvoje, které jsou obsaženy v dokumentu Agenda pro udržitelný rozvoj 2030 (Transforming our World: The 2030 Agenda for Sustainable Development, dále jen „Agenda 2030“).
Dokument Agenda 2030 obsahuje celkem 17 globálních cílů, které by měly být naplněny do roku 2030. Dokument staví na předchozím materiálu Rozvojové cíle tisíciletí (Millenium Development Goals), což znamená, že vychází z cílů, kterých se nepodařilo do té doby dosáhnout a zároveň obsahuje cíle nové a širší.

Deklarace vítá přijetí těchto nových cílů, které obsahují rovněž důraz na transparentnost, odpovědnost, integritu a participaci občanů. Deklarace se pak specificky hlásí k závazkům, které jsou v souladu s 16. cílem Agendy 2030, konkrétně pak

• k prosazování veřejného přístupu k otevřeným datům ohledně aktivit jednotlivých států při plnění Agendy 2030 v rámci implementace opatření a jejich financování,
• k podpoře participace občanů při implementaci cílů Agendy 2030,
• k dodržování principů otevřeného vládnutí při naplňování Agendy 2030 a
• k přijímání závazků v rámci svých národních akčních plánů, které budou sloužit jako nástroje k transparentní a zodpovědné implementaci Agendy 2030.

Dokument Agenda 2030 byl přijat všemi členskými zeměmi OSN na Summitu OSN pro udržitelný rozvoj, který se konal v New Yorku ve dnech 25. 10. – 27. 10. 2015.

Úloha otevřeného vládnutí při prosazování cílů stanovených v Agendě 2030 byla také hlavním tématem globálního summitu OGP v Mexico City, který se konal ve dnech 28. 10. – 29. 10. 2015.