Na léta 2011 a 2012
Strategie vlády v boji proti korupci na období let 2011 a 2012 (dále jen „Strategie“) byla schválena usnesením vlády ze dne 5. ledna 2011 č. 1. Zpracovatelem Strategie bylo Ministerstvo vnitra. Role koordinátora plnění a realizace Strategie přešla na předsedkyni Vládního výboru pro koordinaci boje s korupcí dnem jejího jmenování do funkce – viz usnesení vlády ze dne 13. července 2011 č. 518. Veškerou koordinační a kontrolní činnost vůči protikorupčním aktivitám vykonává dle Statutu Vládního výboru pro koordinaci boje s korupcí schváleného usnesením vlády ze dne 17. srpna 2011 č. 618 Sekce pro koordinaci boje s korupcí Úřadu vlády ČR.
Cílem Strategie je snižovat korupční prostředí v ČR postupným přijímáním jednotlivých opatření prostřednictvím vyváženého poměru prevence a represe a zprůhlednění příslušných procesů. Během tvorby Strategie bylo využito návrhů Platformy pro transparentní veřejné zakázky, Národní ekonomické rady vlády či poradního sboru ministra vnitra pro boj s korupcí. Primárně vychází z Programového prohlášení vlády (označované jako vlády rozpočtové odpovědnosti, práva a boje proti korupci) a z Koaliční smlouvy. Obsahuje však i řadu dalších úkolů či opatření, které vyplývají z potřeby odstranit nedostatky současné právní úpravy či dosavadní praxe, resp. z návrhů a zkušeností nestátních neziskových organizací.
Při tvorbě Strategie bylo přistoupeno k dělení dle toho, na jakou oblast veřejného života se vztahuje. V žádném případě však nebyla opomenuta vyváženost mezi prevencí a represí, což je možné sledovat v každé jednotlivé kapitole. Strategie je členěna do pěti tematických okruhů, jimiž jsou:
- veřejná správa – obsahuje opatření ve veřejné správě, a to jak na úrovni ústředních správních úřadů, tak na úrovni územních samospráv;
- veřejné zakázky – problematika, která je v současné době považována za nejvíce zasaženou korupcí;
- Policie ČR – v této oblasti není pozornost soustředěna pouze na represi, velký důraz je kladen na komplexní preventivní opatření nelegislativního charakteru;
- státní zastupitelství a soudy – ve stejném duchu jako kapitola o Policii ČR;
- moc zákonodárná – orientována především na prevenci a průhlednost v jednání zákonodárců.
Každá oblast obsahuje legislativní i nelegislativní opatření, každý bod má jasně stanoven termín plnění a svého gestora. Strategie neopomíjí vzdělávání v oblasti boje proti korupci jako jedno z nejúčinnějších preventivních opatření a především se zaměřuje na vzdělávání úředníků, policistů, soudců a státních zástupců.
Strategie zároveň definuje jedenáct vládních priorit, jimiž jsou:
- novela zákona o veřejných zakázkách,
- přijetí zákona o úřednících zajišťující odpolitizování, profesionalizaci a stabilizaci veřejné správy,
- přísnější pravidla pro nakládání s majetkem obcí a krajů,
- úprava podmínek pro nakládání s majetkem právnických osob zřizovaných státem nebo územními samosprávnými celky a společností s majetkovou účastí státu,
- posílení kontrolních pravomocí NKÚ ve vztahu k územním samosprávným celkům,
- pokračování a dokončení elektronizace agend provozovaných v rámci veřejné správy,
- efektivnější systém svobodného přístupu k informacím,
- posílení nezávislosti a odpovědnosti státního zastupitelství za výkon svěřené pravomoci,
- předložení návrhu zákona o trestní odpovědnosti právnických osob,
- posílení restitutivní funkce trestního řízení včetně odčerpání výnosů,
- whistleblowing a ochrana oznamovatelů korupčního jednání.
V rámci zajištění plné informovanosti o stavu a způsobu plnění opatření obsažených ve Strategii byla vláda pravidelně pololetně informována na základě podrobných zpráv jednotlivých ministrů a vedoucích ostatních ústředních správních úřadů. První podrobná zpráva o stavu a způsobu plnění jednotlivých úkolů Strategie byla zpracována ke dni 3. května 2011 a vládou byla vzata na vědomí usnesením ze dne 18. května 2011 č. 370. Druhou takovou zprávu zpracovanou ke dni 3. listopadu 2011 vzala vláda na vědomí usnesením ze dne 16. listopadu 2011 č. 837, třetí zprávu zpracovanou ke dni 3. května 2012 vzala vláda na vědomí usnesením ze dne 16. května 2012 č. 346 a poslední zprávu zpracovanou ke dni 2. listopadu 2012 vzala na vědomí usnesením ze dne 14. listopadu 2012 č. 839.