Komentář: Proč by měla regulace lobbingu v České republice tentokrát uspět?

Na programu jednání 40. schůzce Poslanecké sněmovny, která začíná 21. ledna 2020, je mimo jiné připraven k projednání v prvním čtení návrh regulace lobbingu. Zatímco dosavadní tři pokusy o regulaci lobbingu v České republice z let 2009, 2010 a 2012 neuspěly, současný návrh by mohl mít největší šance na přijetí. Z pohledu autorů návrhu je považován za vyvážený a značně posilující transparentnost v legislativním procesu, na čemž se shodla i pracovní komise k regulaci lobbingu pod Radou vlády pro koordinaci boje s korupcí.

V současnosti nemá lobbing pozitivní konotace. V mezinárodních průzkumech jej respondenti často spojují s korupcí nebo jinou formou nelegální činnosti a toto dogma potvrzuje v České republice také nedávný průzkum mezi akademickou právnickou obcí (závěrečná zpráva z průzkumu k dispozici v odkazu pod článkem). Z domácího průzkumu je ale současně patrná široká shoda, že lobbing je v podstatě legitimní aktivita, které jen chybí jasně nastavená pravidla.

Lobbing tak evidentně představuje problém, jen když zůstává neregulovaný. Není tedy divu, že jeho regulace je v protikorupční oblasti jednou z priorit v programovém prohlášení vlády. Ministerstvo spravedlnosti proto připravilo návrh zákona o lobbování a tzv. doprovodný zákon, který novelizuje některé další zákony.

Autoři si od návrhů slibují větší transparentnost v legislativním procesu – primárně jde o požadavek na lobbisty a veřejné funkcionáře hlásit pokusy o ovlivnění při rozhodování o legislativě nebo koncepčních dokumentech. Stěžejním prvkem regulace je veřejný registr, kam by lobbisté uváděli čtvrtletní zprávy o lobbistické činnosti včetně uvedení toho, v jaké věci lobbovali. Společně s tzv. lobbistickou stopou, která bude stejně jako důvodová zpráva součástí právních předpisů, a ze které budou zřejmé snahy o jejich ovlivnění, představují tyto instituty významné zprůhlednění legislativního procesu.

Pozitivních efektů však může být pro Českou republiku více – z mezinárodního hlediska by vyhověla doporučení řadě mezinárodních organizací v čele s Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) a Skupinou států proti korupci (GRECO). Pro zahraniční investory může být regulace rovněž přínosem – možnost hrát podle stejných pravidel bez obav netransparentních vlivů může být faktor při jejich rozhodování o vstupu na trh.

Ministerstvu spravedlnosti se podařilo připravit návrh regulace, který vláda schválila a vzápětí předložila Poslanecké sněmovně. V průběhu legislativního procesu byla podoba regulace průběžně konzultována v pracovní komisi k regulaci lobbingu za účasti zástupců veřejného, neziskového a akademického sektoru a odborné veřejnosti.

Kritickým může být pro navrženou regulaci konec volebního období, kdy by Poslanecká sněmovna nestihla návrh schválit, jako tomu bylo v případě návrhu zákona z roku 2010. Rizikem pro nepřijetí regulace může být rovněž přehršel případných pozměňovacích návrhů, což může vést k tomu, že poslanci odmítnou regulaci en bloc.

Předkladatel je přesvědčen, že zásadní problém, který jako primární důvod pro dosavadní nepřijetí regulace uváděli v průzkumu akademici z právnických fakult – lobbing za zachování statutu quo – se podařilo minimalizovat důkladnou diskuzí všech zúčastněných na podobě regulace.

Předkládaný návrh je proto kompromisní variantou, proto předkladatelé návrhu věří, že regulaci obě komory Parlamentu schválí a Česká republika se tak přidá ke státům západní Evropy, ve kterých regulace lobbingu funguje.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.