Pracovní komise k whistleblowingu projednala návrh evropské směrnice o ochraně oznamovatelů

Pracovní komise k whistleblowingu projednala dne 30. srpna 2019 návrh evropské směrnice o ochraně oznamovatelů protiprávního jednání (tzv. whistleblowerů).  Evropská směrnice v současné chvíli čeká na finální schválení Evropským parlamentem, aby mohli experti Ministerstva spravedlnosti přistoupit k její transpozici do českého právního řádu.

Zvýšení ochrany oznamovatelů je prioritou vlády České republiky, což vyplývá jak z jejího programového prohlášení, tak z vládních protikorupčních dokumentů. „Ochrana oznamovatelů je klíčovým opatřením na úseku prevence korupce,“ uvedl Dalibor Fadrný, předseda pracovní komise k whistleblowingu a vedoucí Oddělení boje proti korupci Odboru střetu zájmů a boje proti korupci Ministerstva spravedlnosti. „Očekávám, že Evropský parlament na podzim tohoto roku návrh směrnice schválí a my budeme moci přistoupit k její transpozici,“ dodal. Evropská směrnice na ochranu oznamovatelů je v současné chvíli ve finální fázi legislativního procesu.

Cílem směrnice je poskytnout právní ochranu osobám, které informují o poškození veřejného zájmu, o kterém se dozví v zaměstnání nebo v souvislosti s ním. Poškození veřejného zájmu má podle směrnice spočívat v porušení práva v předem definovaných oblastech, ve kterých orgány Evropské unie vykonávají svou kompetenci. Jde například o veřejné zakázky, finanční služby, praní peněz a financování terorismu, ochranu životního prostředí a další.

Oznamovatelé protiprávního jednání budou podle směrnice chráněni jak ve veřejném, tak v soukromém sektoru. „Cílem je, aby měl každý zaměstnanec, který bude mít důvodné podezření o spáchání přestupku nebo trestného činu a toto oznámí, ze zákona ochranu proti odvetným opatřením ze strany zaměstnavatele,“ uvedl Dalibor Fadrný.

Někteří členové pracovní komise vyjádřili obavy ohledně šíře působnosti návrhu směrnice a fungování právní úpravy v praxi. „Je pravda, že návrh směrnice stanoví poměrně širokou věcnou i osobní působnost, nicméně pro účely transpozice směrnice nemáme tolik manévrovacího prostoru, ani nechceme ochranu pro oznamovatele neopodstatněně zužovat. Určitě se ale budeme snažit právní úpravu implementovat tak, aby v praxi nepůsobila zbytečné problémy,“ uvedl Jiří Kapras, ředitel Odboru střetu zájmů a boje proti korupci Ministerstva spravedlnosti.

Současně s přípravou směrnice na evropské úrovni vznikal až do dubna tohoto roku také národní návrh zákona o ochraně oznamovatelů, který se průběžně snažil reagovat na vývoj směrnice. Legislativní rada vlády nicméně dne 18. dubna 2019 rozhodla o vyčkání na finální přijetí směrnice, čímž prozatím další projednávání zákona pozastavila.

Ministryně spravedlnosti Marie Benešová v této souvislosti uvedla, že aktuálně probíhají přípravné práce k transpozici. „V současné chvíli se kolegové věnují porovnání ustanovení návrhu zákona o ochraně oznamovatelů a návrhu směrnice tak, abychom v případě jejího přijetí byli připraveni co nejdříve pokračovat v legislativním procesu“.

Pomohla vám tato stránka?

Ano
Ne
Děkujeme vám za zpětnou vazbu.