BOJ PROTI KORUPCI

Regulace lobbování by měla být účinným nástrojem, jak výše zmíněná rizika omezit, a to na základě opatření, která umožní odkrytí vazeb mezi lobbisty a veřejnými činiteli veřejné kontrole, a přispějí tak k posílení transparentnosti legislativního a rozhodovacího procesu.

Regulace lobbování je Ministerstvem spravedlnosti předkládána za účelem splnění závazku České republiky v Národním plánu obnovy a ve Vládní koncepci boje proti korupci na léta 2023 až 2026. Nutnost zavedení pravidel pro lobbování v České republice je artikulována rovněž ze strany neziskových organizací zabývajících se bojem s korupcí. Tématu věnuje pozornost i Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) a Rada Evropy. Problematikou legislativního řešení lobbování se na národní úrovni zabývá Pracovní komise předsedy Rady vlády pro koordinaci boje s korupcí k lobbingu.

Dne 9. května 2023 byl vládě předložen návrh zákona o lobbování a doprovodný změnový zákon (návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o lobbování), jejichž klíčové parametry jsou shrnuty (stav k 12. únoru 2024) níže:

• Lobbování je definováno jako činnost za účelem přímého ovlivnění jednání lobbovaného při:
  • přípravě, projednávání nebo schvalování
    • právního předpisu, který schvaluje Parlament nebo vydává vláda, ústřední správní úřad nebo správní úřad s celostátní působností nebo Česká národní banka,
    • věcného záměru zákona,
    • opatření obecné povahy, které vydává ústřední správní úřad, správní úřad s celostátní působností nebo Česká národní banka,
    • koncepčního dokumentu (tj. dokumentu obsahujícího koncepci rozvoje odvětví svěřeného ústřednímu správnímu úřadu, který schvaluje vláda nebo ústřední správní úřadu);
  • sjednávání, vnitrostátním projednávání, vyslovování souhlasu k ratifikaci mezinárodní smlouvy nebo k odstoupení od mezinárodní smlouvy Parlamentem nebo podpisu mezinárodní smlouvy.
• Za lobbování se podle návrhu zákona nepovažuje:
  • plnění úkolů vyplývajících z pracovněprávního, služebního nebo obdobného vztahu fyzické osoby k České republice nebo souvisejících s výkonem činnosti takové osoby v orgánu České republiky;
  • plnění úkolů vyplývajících z pracovněprávního nebo obdobného vztahu fyzické osoby k právnické osobě, kterou stát převážně financuje, může v ní uplatňovat rozhodující vliv nebo jmenuje nebo volí více než polovinu členů v jejím statutárním nebo kontrolním orgánu, nebo při výkonu činnosti fyzické osoby v orgánu takové právnické osoby;
  • jednání komor Parlamentu a jejich orgánů; jednání orgánu politické strany nebo politického hnutí;
  • komunikaci prostřednictvím hromadných sdělovacích prostředků;
  • výkon petičního práva nebo individuální občanské iniciativy;
  • uplatňování připomínky k návrhu právního předpisu nebo koncepčního dokumentu a vypořádání takové připomínky podle pravidel pro přípravu právních předpisů nebo koncepčních dokumentů;
  • jednání poradního orgánu vlády nebo ústředního správního úřadu;
  • veřejné konzultace; a
  • jednání s orgánem nebo představitelem cizího státu nebo mezinárodní organizace.
• Za lobbistu se podle návrhu zákona považuje fyzická i právnická osoba, která lobbuje soustavně.
• Do výčtu lobbovaných jsou zahrnuti:
  • poslanec Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky;
  • senátor Senátu Parlamentu České republiky;
  • člen vlády a vedoucí ústředního správního úřadu, v jehož čele není člen vlády;
  • náměstek člena vlády;
  • zástupce vedoucího ústředního správního úřadu, v jehož čele není člen vlády;
  • vládní zmocněnec;
  • vedoucí Kanceláře Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a jeho zástupce, vedoucí Kanceláře Senátu Parlamentu České republiky a jeho zástupce a vedoucí Kanceláře prezidenta republiky a jeho zástupce;
  • člen bankovní rady České národní banky;
  • prezident, viceprezident a člen Nejvyššího kontrolního úřadu;
  • člen Národní rozpočtové rady;
  • člen Rady Českého telekomunikačního úřadu;
  • člen Rady Energetického regulačního úřadu;
  • člen Rady pro rozhlasové a televizní vysílání;
  • člen Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí;
  • vedoucí zaměstnanec 2. až 4. stupně řízení podle zákoníku práce v ministerstvu nebo ústředním správním úřadu, v jehož čele není člen vlády, nebo správním úřadu s celostátní působností a představený podle zákona o státní službě, s výjimkou vedoucího oddělení, v ministerstvu, ústředním správním úřadu, v jehož čele není člen vlády nebo ve správním úřadu s celostátní působností; to neplatí, jde-li o zaměstnance státu zařazeného do Vojenského zpravodajství;
  • příslušník bezpečnostního sboru podle zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů nebo voják z povolání podle zákona o vojácích z povolání, v postavení vedoucího zaměstnance ve 2. až 4. stupni řízení podle zákoníku práce v ministerstvu, ústředním správním úřadu, v jehož čele není člen vlády nebo správním úřadu s celostátní působností; to neplatí, jde-li o příslušníka zpravodajské služby podle zákona o zpravodajských službách České republiky;
  • osoba, která poskytuje poradenské nebo konzultační služby nebo zpracovává odborné studie nebo posudky pro prezidenta republiky;
  • osoba, která poskytuje poradenské nebo konzultační služby zpracovává odborné studie nebo posudky pro člena vlády, náměstka člena vlády, vedoucího ústředního správního úřadu, v jehož čele není člen vlády, zástupce vedoucího ústředního správního úřadu, v jehož čele není člen vlády, nebo kolektivního orgánu, který stojí v čele ústředního správního úřadu;
  • vedoucí kabinetu člena vlády nebo fyzická osoba v přímé podřízenosti člena vlády nebo náměstka člena vlády, vedoucího ústředního správního úřadu, v jehož čele není člen vlády, nebo zástupce vedoucího ústředního správního úřadu, v jehož čele není člen vlády, pro něž tato osoba plní odborné úkoly.
• Klíčovým opatřením je zřízení veřejně přístupného registru lobbování jako informačního systému veřejné správy. Lobbisté, kteří budou chtít provozovat lobbování legálně, se budou muset registrovat. Registraci provede Ministerstvo spravedlnosti, kterému lobbisté svůj záměr lobbovat předem ohlásí. Povinnost zapsat lobbované do registru budou mít ty orgány veřejné moci nebo organizační složky státu, u kterých lobbovaní působí (obdobně jako je tomu u veřejných funkcionářů podle zákona o střetu zájmů).
• Do registru lobbování budou mít lobbisté povinnost před zahájením lobbování uvést v zájmu koho lobbují. Dále budou lobbisté do registru vkládat prohlášení lobbisty o lobbování za uplynulých 6 měsíců. Údaje v prohlášení zahrnují jméno lobbovaného, jeho funkci a působiště, způsob lobbování a datum, identifikaci osoby, v jejímž zájmu lobbista lobboval, a cíl, kterého se snažil dosáhnout. Tato prohlášení budou veřejně přístupná, což umožní kontrolu veřejnosti nad jejich obsahem.
• Veřejně přístupné budou také údaje o všech lobbistech, na základě jejichž lobbování byl návrh právního předpisu předložen nebo doznal změn. Dále také informace o tom, kdo byl lobbovaným, datum, kdy k lobbování došlo, a přesné vymezení, které věci v návrhu právního předpisu doznaly podle návrhu nebo požadavku lobbisty změn a v zájmu jakých osob lobbista svou činnost vykonával. Tyto informace budou uvedeny v důvodové zprávě právního předpisu, v zápisu z jednání výboru nebo jako součást odůvodnění návrhu zákona, pokud bude ve výboru Poslanecké sněmovny nebo Senátu překládán pozměňovací návrh.
• Dohled nad plněním povinností podle navrhovaného zákona a projednávání přestupků lobbistů a lobbovaných bude svěřen Ministerstvu spravedlnosti.
• Za spáchání přestupku může být uložena pokuta do výše 50 000 Kč, resp. 300 000 Kč; v případě lobbistů bude možné za nejzávažnější druhy přestupků uložit pokutu do výše 1 000 000 Kč nebo správní trest zákazu činnosti nebo zveřejnění rozhodnutí o přestupku.